“Zranit” , “zničit”, “zmrzačit” – to vše jsou překlady čínského slova Chaan, prvního ze čtyř principů použití bojového umění v reálném střetu, které Practical Hung Kyun převzal ze sinotibetského stylu Hap Ga.
Koncept Chaan je synonymem pro zákeřné, brutální, bolestivé, krvavé a celkově nechutné reálné násilí. Žádná hrdinská romantika hongkongkých easternů, ale antisociální, psychopatické násilí, o kterém se občas s odporem dočteme v médiích.
Způsobení zranění a bolesti, “krutost” a “nemilosrdnost” (další z překladů Chaan) je pro bojová umění jeden z klíčových aspektů použití. Klasické přísloví praví, že “pokud jste milosrdní k soupeři, jste nemilosrdní sami k sobě”. Jinými slovy – pokud nepřítele nechcete zranit, nebojte se, nezraníte jej. Zraní, zmrzačí či zabije on vás.
Jednu věc si ujasněme hned na začátek – nebavíme se o teenagerovských strkanicích na diskotéce či facce v hospodě. Bavíme se o tom nejzazším možném bodu kontinua násilí, kdy jde skutečně o zdraví anebo o život. “Násilí není vždy odpověď, ale pokud je, je to jediná odpověď,” píše Tim Larkin.
V nácviku bojových umění se většinou klade důraz na rozvoj fyzických a technických kvalit – techniku, práci na aparátech, sparring, silový a kondiční trénink. Jeden ze systémů moderní reálné sebeobrany – TFT (Target Focus Training) výše citovaného Tima Larkina – však v cvičební praxi oživuje tradici konceptu Chaan. Larkin píše:
Jít za techniku znamená podívat se na anatomii soupeře, a přeměnit jí v nerozpoznatelnou kaši. Začíná to výsledkem, kterého potřebujete dosáhnout – zranění – a pracovat odsud zpětně, abyste zjistili, jak tohoto výsledku dosáhnout.
…
Násilí je čistě o zranění. Zranění ta jediná věc, která v násilí něco znamená. Je cílem a konečným výsledkem. Definuje násilný akt a ukončuje jej. Násilí doslova začíná a končí zraněním. Efektivní násilí je charakterizováno mnohočetným zraněním: Zranit ho, využít tohoto zranění, abyste jej zranili znovu, a znovu, sejmout ho, a to se stupňující se brutalitou.” … “Vše, co je potřeba, je síla a cíl”.
Hung Kyun koncept Chaan skutečně začíná od konce, od finálního efektu, tj. zranění, které chcete způsobit. Klasické texty, pojednávající o “Deseti smrtících technikách” dávají seznam zranění, které bojovník bude chtít v situaci, kde jde o život, způsobit svému soupeři. Pro ilustraci předkládáme seznam níže, i s příkladovými technikami z bojového aresenálu PHK:
- „Vypíchnout/vydloubnout oči“ (Waat Ngaan): palce do očí v clinchi nebo na zemi.
- „Zapečetit hrdlo“ (Fung Hau): úder leopardí pěstí do ohryzku, škrcení, chycení za ohryzek.
- „Rozbít lebku“ (Baau Lou): dupnutí na hlavu ležícího soupeře, kladivové údery do hlavy/zátylku, specializované porazové techniky, kde soupeř dopadne na hlavu ať chce nebo nechce.
- „Ohlušit uši“ (Gwang Yi): plácnutí oběma dlaněma na uši miskovitou dlaní.
- „Rozdrtit rozkrok“ (Po Dong): kop do rozkroku, úder do rozkroku s následovným chytnutím.
- „Zpřetrhat šlachy“ (Faan Gan): “pákové techniky”, prováděné dynamicky a trhem.
- „Zlámat prsty“ (Jaau Ji): Totéž, plus např. dupnutí na ruku soupeře při odzbrojování útoků nožem nebo obraně proti škrcení.
- „Vykloubit kosti“ (Se Gwat): Totéž – vykloubeniny a přetrhání šlach jdou často ruku v ruce.
- „Zlomit paže“ (Dyun Bei): Totéž.
- „Zasáhnout tepny/žíly” (Dim Mak): Tygří techniky obecně.
Všimněte si několika věcí:
Za prvé, klasické texty nám nedávají definitivní či konkrétní návod, kterou “techniku” použít na způsobení toho či onoho zranění, protože o techniku nejde – jde o finální efekt. Přísloví praví: “celé tělo je pěst” – celé tělo je zbraň. Navážeme-li na to, můžeme říci: mozek je zbraň (“intence” Yi), a celé tělo je nástroj, který plní příkaz ve stylu “seek and destroy”, “najít a zničit”. Nejedná se o seznam tzv. “špinavých technik”, ale potenciálních cílů a intenci, úmysl, mentální nastavení způsobit bolest, zranění, ochromit, zničit či v extrémních případech zabít.
Za druhé, žádné útoky na akupunkturní body (tzv. Dim Yut), ale generické cíle – hlava, oči, uši, ohryzek, rozkrok apod. I útoky na menší cíle typu oči jsou většinou z clinchové vzdálenosti, či všemi pěti prsty, ne jedním prstem a z dálky, kde je pravděpodobnost minutí spíše jistotou. Dim Yut techniky samozřejmě jsou součástí tréninku čínských bojových umění, každopádně jedná se o pokročilé dovednosti, vyžadující specializovaný trénink.
Co je tedy důležitější – cvičit relativně bezpečný sparring s veškerými dostupnými chrániči, avšak s plným kontaktem a agresí, anebo nacvičovat aplikační a situační drily s použitím výše uvedené agresivní, brutální intence a “špinavými technikami”?
My z Practical Hung Kyun odpovídáme jasně a stručně: Ano.
A na nácvik obojího máme řadu specializovaných drilů.
Dost čtení, marš cvičit!
Pavel Macek Sifu, Practical Hung Kyun
