Asi neexistuje v životě doba, kdy by člověk měl dost času na cvičení. Vždy se najdou nějaké jiné věci (koníčky, škola, hospoda, práce, holky, atd.), které čas na cvičení více či méně redukují a až ve chvíli, kdy času ubude, vzpomene si člověk na doby minulé s povzdechem „Jó, to byly časy, kdy jsem na cvičení měl čas, škoda, že jsem necvičil více!“
Mně výrazně ubylo času s narozením dcerky Veroniky a i když jsem rád za každou chvilku, kdy můžu být s rodinou, přeci jen delší čas na cvičení schází. Domácí cvičení se mi tedy smrsklo na čistých cca 15 minut denně, v kterých stíhám 10 minut stání v postoji a 5 minut na sekci draka ze Sap Ying Kyun.
Čeho je málo, toho si člověk váží, takže svých 15 minut denně se snažím držet stůj co stůj (a už cca 6 měsíců se daří), takže už těžko najít denní, či noční hodinu, kdy bych ještě svých 15 minut nevyužil (stál jsem ráno v 5:30 i v noci v 23:45) a s místem je to podobné (doma ve volném pokoji, v koupelně apartmánu na dovolené, WC v práci).
Je jasné, že za 15 minut se prostě nedá zvládnout to, co dřív za hodinu, takže některé věci šly prostě dolů (shyby, kliky, o kettlebells ani nemluvě). Ale v jiných jsem se zase zlepšil (např. to stání :-). Zkrátka, co člověk cvičí, v tom se zlepšuje, co ne, tak jde holt dolů.
O to více jsem byl překvapen z návštěvy u své praktické doktorky. Do ordinace mě nehnala nemoc ani potřeba neschopenky, ale nutnost absolvovat vstupní prohlídku do nového zaměstnání. Výpis z dokumentace, který jsem potřeboval, by se asi normálně odbyl rychle, ale doktorka z mé útlé karty zjistila, že jsem u ní již 10 let nebyl – prostě nebyl důvod, no.
Takže jsem musel kvůli výpisu z dokumentace (řídce popsaná A5ka) absolvovat prohlídku včetně měření tlaku, což vyvolalo podezření. „Hmm, máte hrozně pomalý tep, pošlu vás na EKG“. Než jsem se vzpamatoval, měl jsem v ruce žádanku, ale protože jsem měl i výpis, tak jsem se na více neptal a běžel do práce.
Shodou okolností mi EKG dělali také právě na vstupní prohlídce, kde paní doktorka konstatovala o tepu totéž. Tam jsem se již osmělil k dotazu: „No a to je dobře nebo špatně?“ „No kdybyste byl maratonec nebo tak něco, tak by to bylo v pořádku, ale jinak je to zvláštní.“ Bez dalších komentářů jsem dostal posudek „Práce schopen“ a byl jsem rád, že to mám za sebou.
Až dodatečně jsem si všiml, že na posudku byla také větička o kontrole u praktického lékaře do měsíce. To jsem naštěstí spláchnul právě vyšetřením, na které mě poslala praktická doktorka a 2. EKG překvapilo pouze sestru, která ho dělala. Mně bylo jasné, co z toho vyjde – pomalý tep.
Naštěstí to nevypadá, že by mě z této abnormality někdo chtěl léčit a já bych se ani nedal, protože je mi jasné, že sice maratonec nejsem, ale mých 15 minut denně má v tomto ohledu stejné výsledky.
Díky, sifu, že jsi mi ukázal, jak cvičit pro zdraví, sílu a sebeobranu.
O autorovi: Filip Vanko Sihing je dobrým kamarádem a pokročilým žákem Pavla Macka Sifu. Practical Hung Kyun cvičí od listopadu 2004.
