Tradiční Hung Kyun se vším všudy – důraz na silné základy, technická správnost, pochopení principů, umění použít, bojový duch… Základní sestavy, aplikace jednotlivých technik i celých “komb” v situačních drilech – holými pěstmi, v “bambulích”, s maketami zbraní… Potřebné základy i pokročilejší varianty posilování a strečinku, mobility a flexibility těla – pro sílu, rychlost, vytrvalost a zdravé tělo bojovníka/zápasníka. …to je jen stručné shrnutí vynikajícího kempu, za jehož organizaci a vedení patří dík Pavlu Mackovi sifu i ostatním spolubojovníkům a spolubojovnicím!
Michal “Vlk” Roupec
Sifu rád sparringové tréninky končívá větou “Ty, kdo se mnou krvácíš, budeš můj bratr” a přesně ta se hodí pro popis prvního campu, na kterém jsem byl. Od prvního až do posledního dne perfektní a koncepční program (sebeobrana, zdraví, síla, kondice, běh, super) spolu se skvělým kolektivem a hromadou legrace díky “paranoia time” vytvořily jeden z nejlepších týdnů vůbec. A na zážitky typu masakr dýkami ve sprše, hostina s dvanácti vepřovými koleny nebo noční debata na téma “drogová politika a její vliv na společnost” se nezapomíná.
Bratři a sestry, díky!
Jindra F.
Camp byl super. Nové info (nebo staré, které jsem potřeboval připomenout), které se hned dalo aplikovat, příjemná společnost (Žábova kavárna!), většina lidí se chtěla něco nového naučit a podle toho cvičení vypadalo. Lidi se i naučili česky a swingů ubylo.
Ponděli jsem plně prospal.
Díky sifu za trpělivost a kvalitní výuku, díky chatko č. 18 za parádni relax a díy simou, že ještě žiju.
Kain
Týden v Pnětlukách je pryč, utekl ani nevím jak a najednou jsem zpátky v Praze, místo zablácených kraťasů a špinavých bot mám sukni a sandálky, ale přesto se mi stýská po každodenních potyčkách v rámci 30 minut psycha, poctivém tréninku (Luk Dim Bun Gwan má své kouzlo, běh pro mě přestává být utrpením), dalším díle “Family Guy” o pauze mezi tréninkama (poučení – pokud je na dveřích nápis “Not an exit”, očekávejte útok gorily), Žábově kavárně, která provoněla celou chatku, a po celkové atmosféře campu, která je prostě k nezaplacení. Pro mnohé je náš camp velmi výstřední dovolenou (“Freak camp” jak říká můj kolega), ale bez týdne v Pnětlukách jako by nebylo léto.
Kill Bill
Úžasný lidi, úžasná příroda, zábavy na pár měsíců dopředu a takovej zvláštní pocit naděje, že by nakonec všechno v životě mohlo být v pořádku.
Karlos
Poprvé v životě jsem měl návratový syndrom, ještě 2 dny poté, jsem byl “tam”. Snad díky psycho půlhodinkám kolem tréninků, možná díky aplikačním drillům, které se (doslova) zadraly pod kůži. Možná prostě proto, že týden v Pnětlukách je jiný svět. Jednodušší, fyzičtější, tvrdší.
Celý rok mi bude chybět život ve stylu: trénovat, jíst, spát, trénovat, jíst, spát… První zkoušky, které byly přiměřeně tvrdé. Odměna v podobě učení se novým věcem. Možnost poznat nové bratry a sestry a ty “staré známé” z tréninků v novém světle. Vlkův zpěv a hra na kytaru. Žábova kavárna. Klik na jedné ruce. Večery na verandě chatky č. 16.
Nezapomenutelné. Díky moc všem!
Pepa “DoubleDad” V.
Mára
Camp byl pro mě naprosto úžasný začátek léta. Sedm dní v přírodě, 99% času na bosých nohách, veškerý čas trávený v rodinném prostředí, společné jídlo, společné cvičení, společná zábava. Dlouho jsem neprožil týden tak plně, jako právě v Pnětlukách. Díky všem, kteří v tom byli se mnou.
Petr “Žába”
Byl to pro mě inspirativní týden ve všech ohledech ne jen v hung kyun. Takže velké díky sifu, všem bráškům a ségrám. Krev, dřina, pot, naštěstí žádné slzy, hlavně velká zábava. 😉
Volume max: Sat Yung Hung Kyun!
