„Krocení tygra ve znaku gung“ (Gung ji fuk fu kyun)

"Krocení tygra ve znaku gung" (Gung ji fuk fu kyun)Kořeny sestavy „Krocení tygra ve znaku gung“ (Gung ji fuk fu kyun), fundamentální a nejstarší sestavy stylu, sahají až k legendárnímu fukginskému klášteru Siulam – ctihodnému Jisinovi a jeho žákům, Hung Heigunovi a Lu Achoiovi.

V Hung kyun školách se říká: „Začátečník musí nejprve zkrotit tygra“ (yap mun sin fuk fu). Dokonalé zvládnutí „krocení tygra“ je nutným předpokladem pro veškerý další trénink – z tohoto důvodu strávil žák v tradičních školách stylu Hung kyun cvičením této sestavy několik let, aniž by se učil cokoliv jiného.

Gung ji znamená doslova „znak gung“. Půdorys této sestavy (především první části, tj. gung ji kyun), jakož i charakteristická práce nohou – přísuny a odsuny – se podobají právě čínskému znaku gung. Jistou roli zde hraje i samotný význam znaku gung – práce, námaha; dovednost, umění etc., vztahující se metaforicky k obtížnosti „zkrocení tygra“ (fuk fu), tedy zvládnutí této dlouhé a náročné sestavy.

Gung ji fuk fu kyun klade důraz na nízké, stabilní postoje (především sei ping ma), práci nohou (bou faat – výše zmíněné přísuny a odsuny, pohyb od soupeře a k soupeři), práci pasu (yiu faat) a techniky předloktí ( tzv. „mostových rukou“ kiu sau). Velmistr Lam Jou ve svém „Obecném pojednání o krocení tygra ve znaku gung“ píše, že správné cvičení této sestavy má stejný efekt jako cvičení „stání v postojích“ (jaat ma) a otloukání rukou pomocí cvičení na „dřevěném panákovi“ (muk yan jong).

Dnešní sestava je velmi pravděpodobně kombinací dvou sestav – první část (fundamentální/konceptuální) se nazývá „sestava ve znaku gung“ (gung ji kyun), část druhá (bojová) „sestava krocení tygra“ (fuk fu kyun).

V rámci systematické výuky Practical Hung Kyun naší školy se vyučuje v 18 sekcíchna 2. žákovské  úrovni (2. Kap).

"Krocení tygra ve znaku gung" (Gung ji fuk fu kyun)

Practical Hung Kyun pro začátečníky