Bojová umění včera a dnes

Tradice

Bojová umění včera a dnesV poslední době slýcháváme o „tradičních“ bojových systémech z různých stran, ale co doopravdy má znamenat výraz „tradiční bojové umění“? Slovo „tradiční“ najdeme v slovníku cizích slov najít jako slovo odvozené od podstatného jména tradice – souhrn společenských, kulturních a jiných ustálených zvyků, obyčejů, pravidel. Takže máme něco, co už před námi někdo dělal, něco, co není náš vlastní výtvor, ale museli jsme to někde převzít, naučit se apod.

Znamená to také neměnnost a jakési zakonzervování onoho „tradičního“? Je například tradiční čínská kultura pořád to stejné od prvního sjednocení Číny až do pádu císařství v roce 1911? Dá rozum, že ne. Naopak se jedná o nepřetržitý vývoj a změnu, takže pokud chceme odkazovat na některé prvky „tradiční“ kultury, měli bychom také zmínit dobu, ke které se ten či onen fenomén vztahuje. Bojové umění není jiné.

Válka

Od počátku věků se lidé potřebují bránit napadení (vždyť historie lidstva je z většiny historií válek!) a nepřestává se zdokonalovat a přizpůsobovat novým podmínkám a okolnostem. Pokud by se mě někdo snažil nalákat na výuku „tradičního, posledních 150 let nezměněného bojového umění“, řekl bych mu, ať se jde vystavit do muzea, k ničemu jinému by totiž takové umění dobré nebylo.

Realita

Pouliční bitka současnostiJak mám bránit sebe, nebo někoho blízkého něčím, co 150 let nevidělo světlo (a realitu) světa? Dnešní doba nám svým technickým pokrokem usnadňuje život ve spoustě ohledů, ale některé věci naopak ztěžuje. Lidé dnes nemusí být fyzicky silní aby přežili. Přežívají všichni.

Některým tradičním školám bojového umění se stala nepříjemná věc. Vytratilo se z nich to, co je dělá „bojovými“. Ztratili kontakt s realitou. Mistr XXY před XYW roky to dělal takhle a my to budeme (jako žáci „tradičního“ bojového umění) dělat taky a úplně stejně jako on. Proč?!? Co zajímalo toho příslovečného starého mistra před dvěma stoletími? Aby dělal to stejné co jeho otec nebo učitel? Ne. Potřeboval umět bojovat.

Když systém nefunguje a „bojovníci“ se neumí porvat tak je to „rubbish“ a zahodíme to tam, kam odpadky patří – pryč. Skutečná tradiční bojová umění byla a jsou syntézou zkušeností našich předchůdců, nahromaděných za spousty generací a neustále přizpůsobovaných aktuální době. Kdo zaspí, dostane do nosu (nebo i hůř).

Nikdo netvrdí, že každý, kdo dochází na tréninky bojového umění musí být rváč a mít spoustu zkušeností s bojem na ulici. Vlastně většina lidí doopravdy bojovat nechce.

„Tradiční“ bojová umění v dnešním světě

Praktický Hung Kyun - tradiční bojové umění pro dnešní světMůže nám tradiční bojové umění poskytnout v dnešní době něco jiného než sebeobranu? Jistě! Spoustu věcí dnes známe, máme vědecké výzkumy a fyziku a teorie. Ale nebojme se použit onu nahromaděnou moudrost předchozích generací. Obzvlášť dnes, v době, kdy víc než kdykoli jindy je potřeba boj sám se sebou, boj s civilizačními chorobami, boj s leností, boj za aktivní, plnohodnotný, spokojený život. A právě s tímto bojem nám tradiční bojové systémy mohou velmi pomoci. Poskytují nám nejen zlepšení pohybových vzorců, tělesné struktury, ale i posílení šlach, svalů, kostí, vůle, zlepšení dýchání a koncentrace, cirkulace krve, rozpohybování zatuhlých kloubů (na jejichž zatuhávání každý den poctivě pracujeme sedavým způsobem života).

Tradiční bojová umění jsou poskládána systematicky, konkrétní styl jako jeden celek, který je tak úžasně koherentní, jedna část podporuje druhou. Síla (posilování) má jasný účel, není to jen bezmyšlenkovitá honba za většími kilogramy na čince bez dalšího významu. Posilujeme pro tzv. funkční sílu, nezbytnou pro fighting, ale také pro každodenní práci, manuální úkony a předcházení zranění a bolestem (kloubů, zad) způsobeným ochablým svalstvem a špatným držením těla. A konečně nám přináší radost, z smysluplného a užitečného pohybu a vědomí možností vlastního těla, aktivní práci na sobě samém. Každý si v rámci jednoho systému může (a musí) najít to,co ho zajímá a jít si za tím, bez ohledu na počáteční obtíže a námahu.

O autorovi:Libor Mattuš, žák Pavla Macka sifu, vedoucí brněnské Hung Kyun pobočky. Studuje obor Kulturní studia Číny na Masarykově univerzitě v Brně. Kromě tréninku bojového umění se zajímá o silový a kondiční trénink, je certifikovaným instruktorem cvičení s kettlebells systému KB5.

Practical Hung Kyun pro začátečníky