V legendárním hongkongském časopisu New Martial Hero vyšel v 70. letech minulého století článek o „Šestnácti ručních technikách Hap Ga“ s podtitulem „Osm klíčových bodů pro boj.“
Autor píše:
Mnohé školy v bojovém světě vyučují především předáváním ustálených sestav a forem. Systém boxu Hap Ga však žádné takové ustálené formy nemá.
Výše uvedené platí pro všechny styly – techniky byly spojeny kvůli zapamatování. snazšímu procvičování do sestav až mnohem později. Některé „boxerské“ styly jako kupř. Hap Kyun či Choi Lei Fat si navzdory tomu, že dnes sestavy zahrnují, tuto charakteristiku zachovaly.
Článek pokračuje:
Podle mistra Lei Gita, který v hongkongském Kowloonu předává bojové dovednosti školy Hap Ga, se dovednosti Hap Ga — ať už při výuce, nebo při tréninku — provádějí výhradně jako jednotlivé techniky (daan sai). Boxerské dovednosti tohoto systému se souhrnně označují jako „Ruční šestnáctka rukou“ (Sap luk dim sau). V rámci těchto Šestnáctky se metody dále dělí na dvě hlavní kategorie: „Vnitřních osm bran“ (Noi baat mun) a „Vnějších osm bran“ (Ngoi baat mun).
Vnitřních osm bran znamená „krátké mosty a úzké/vysoké postoje“ (dyun kiu jaak ma), což je praktické pro boj v příčných ulicích a úzkých uličkách. Vnějších osm bran znamená „dlouhé mosty a širší postoje/dělší kroky“ (cheung kiu daai ma), což je praktické pro boj na vzdálenost na otevřeném, prostorném terénu.
Naše linie Hap Kyun obsahuje boxerských technik 14, linie velmistra Wong Hon Winga 12+12, řada linií spřízněného systému Lama Paai 8.
Níže je ukázka „Čtrnáctky“ z naší linie:
Rozdělení na techniky krátkého a dlouhého dosahu je též typické – první skupině se dnes v moderní sebeobraně říká CQC (Close Quarters Combat) anebo CQB (Close Quarters Battle) – boj na krátkou vzdálenost, v clinchy anebo těsném, uzavřeném prostoru typu úzká chodba či výtah. Druhou skupinu si můžeme lépe představit jako (kick)box na dlouhou vzdálenost s pestrou prací nohou a těla, jaké vidíme v dnešním MMA.
Mistr Lei Git v článku uvádí a vysvětluje celkem osm technik – o zbytku říká, že „pokud jde o další metody, v tom nemám úplně jasno.“
Zajímavé, že? Mistr si očividně vystačil málem – pro funkční jihočínský box mu stačilo 8 vybraných technik, no a ten zbytek je „to ostatní.“
Nutno dodat, že výuka sinotibetských stylů Lama Paai („Styl lamů“), Hap Kyun („Styl hrdiny“) a Baak Hok Paai („Styl bílého jeřába“) byla pečlivě hlídaným tajemstvím. O mistrovi Lei Git se píše:
Už od mládí znal jen trénink a nehledal nic jiného; a i kdyby něco jiného hledal, nebylo by to než prázdné snění — protože vyučování boxerských dovedností Hap Ga je nesmírně tajné a konzervativní.
Následují cenné fotografie — poprvé zveřejněné — osmi bodů ze Šestnácti bodových rukou, které předvádí Lam Gin Ping, vynikající žák mistra Lei Gita. Vpravdě jde o dílo, které je v moderním bojovém světě k vidění jen zřídka.
Dnes už se s výukou bojových umění takové tajnosti nedělají – pokud vám jedno dvě tajemství můžeme prozradit, tak je to pravidelná docházka, pozornost, a pravidelné cvičení doma.
Zájemci o autentická bojová umění mají možnost se v našem gymu naučit kompletní systémy Hung Kyun, Hap Kyun a „Jehla bavlně“ – ale velkou parádu uděláte už se základní „Čtrnáctkou“, se kterou začínáme – tak doražte!
